Optické mikroskopy

Co je optický mikroskop?

Optický mikroskop je obecný termín používaný pro mikroskopy, které používají viditelné světlo a skleněné čočky k provádění pozorování objektů se zvětšením.
Protože byly historicky používány k pozorování organismů, např. mikroorganismů a buněk rostlin a zvířat, říká se jim také biologické mikroskopy.

Konstrukce optického mikroskopu

V Nizozemsku ve druhé polovině 17. století Antonie Philips van Leeuwenhoek vytvořil jednočočkový mikroskop (mikroskop s jednou čočkou) a objevil mikroorganismy a spermie.
Ve stejné době ve Spojeném království vytvořil Robert Hooke složený mikroskop s kombinací dvou čoček: čočky objektivu a okuláru, přičemž jej použil k pozorování struktury korku.
Protože struktura vypadala jako seskupení malých místností podobné včelímu úlu, pojmenoval tyto místnosti buňky. To vedlo k používání slova buňka v biologii.
V současnosti používané optické mikroskopy jsou obecně složené mikroskopy, které kombinují čočku objektivu a okulár.
U typických optických mikroskopů je zdroj světla umístěn pod vzorkem a je pozorován pomocí čočky objektivu ke zvětšení světla, které prochází vzorkem.
Není tedy možné pozorovat objekty, které nepropouštějí světlo. Pro pozorování takových vzorků je nutné nakrájet je na tenké plátky a tyto plátky zajistit na podložních sklíčkách nebo podobných předmětech.
Stereoskopické mikroskopy se používají k pozorování objektů, které nelze zpracovat na tenké plátky.
Stereoskopické mikroskopy jsou optické mikroskopy, které promítají světlo dolů na vzorek. Odražené světlo je pak zvětšeno čočkou objektivu za účelem pozorování.
Stereoskopické mikroskopy mají dva okuláry umožňující 3D pozorování, které je stejné jako prohlížení vzorku pouhým okem.
Stereoskopické mikroskopy se používají pro pozorování s relativně malým zvětšením. Metalurgické mikroskopy se používají k pozorování světla odraženého od vzorků při velkém zvětšení.

Aplikace optického mikroskopu

Říká se, že minimální vzdálenost mezi dvěma body, kterou lze rozlišit pouhým okem, je 0,1 mm, což je síla lidského vlasu.
Optické mikroskopy dokážou rozlišit minimální vzdálenost 200 nm.
Elektronové mikroskopy se obecně používají k pozorování objektů menších než 200 nm.

Důvody pro používání digitálních mikroskopů řady VHX

Velká hloubka ostrosti umožňuje funkci hloubkové kompozice poskytovat pozorování se zaostřeným celým obrazem na obrazovce i při velkých zvětšeních

Není potřeba cíl řezat ani leštit. (Je možné nedestruktivní pozorování.)

Šikmé pozorování vláken
Makro snímek, 20×
Zvětšený snímek, 200×

Velká pozorovací vzdálenost umožňuje pozorování pod jakýmkoliv úhlem

Kamera a monitor ve standardní výbavě umožňují pořizovat fotografie ve stejné kvalitě jako sledované snímky

Je zde také možnost měření rovin a 3D profilů

Měření rychlosti sféroidizace grafitu, 100×
Snímek 2D měření
3D profil kolíků konektoru, 50×
Snímek 3D měření

Optické mikroskopy

Optické mikroskopy jsou nejběžnějším typem mikroskopů.
Díky použití optické čočky zkonstruované z více čoček objektivu umožňují pozorování cíle při zvětšeních, která jsou 100, 200 nebo 300krát větší než u mikroskopu s jedinou čočkou.
V této části jsou podrobně vysvětleny optické mikroskopy.

REJSTŘÍK